Tak jsem se taky musel pustit do výměny zadních ramen. Ze zadu se začaly ozývat podivné tlumené rány. Na levé zadní straně byl jasně patrný rozstříkaný rez, jinak nic. Levou stranu jsme museli vyndat vyříznutím šroubu, pravá šla dobrovolně. Na levé straně vnější ložisko úplná korozní trága, vnitřní mělo ještě trochu vazelíny, ale rozpadalo se. Na pravé straně na první pohled dobrý a po rozebrání jsem našel i vazelínu, ale už chytala červenavou barvu od rzi. Ještě tak jednu zimu a byl by taky konec. Klasicky jsem utrhal šouby. Je s podivem, že jedna M10 šla slušně, i když byla v závitu narezlá, a evidentně zašroubovaná přes závit. A druhá M10 ucvrnkla jak jen jsem trochu zabral, a závit ještě stříbrný zinkem. Stejně tak ty M8. Myslím si, že velmi záleží na tom, jak měl který italský soudruh nastavený utahovák. Některé šrouby jsou asi utažené na mez kluzu materiálu, a při povolování ho člověk jenom dorazí. Takže trpělivě vydloubat zalomeniny, protáhnout závity a zpětná montáž. Ten systém jak ho italští soudruzi navrhli, je dobrý, jeho jedinou slabinou jsou ty gumové ucpávky. Po šesti letech se vyšoupají, přestanou těsnit a pustí vodu, aby vykonala dílo zkázy. Jo, bouchání na pravé straně způsobovala prasklá pružina, na druhém závitu shora. Takže další investice. Bohužel jsem si neobjednal gumové patky a musel jsem tam dát ty staré. Snad vydrží až do marejčiny smrti.
_________________ Marea W/2000 2,4 JTD HLX
tmavomodrá metla
|